Drobné stavby a schvalování staveb podle nového stavebního zákona

Vloženo: 26. 08. 2024

Nový stavební zákon přináší revoluční změny v oblasti plánování, povolování a realizace stavebních projektů v České republice. S cílem zjednodušit administrativní procesy, zvýšit kvalitu výstavby a podporovat udržitelnost se nový zákon dotýká všech aspektů stavebnictví. V následujícím článku se podíváme na klíčové novinky a změny, které tento zákon přináší.

Drobné stavby - nový stavební zákon

Zjednodušení povolování staveb: Nový vs. starý stavební zákon

Před přijetím nového stavebního zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), byl proces povolování staveb poměrně dost komplikovaný. Rozděloval se na dvě hlavní fáze: umístění stavby a její následné povolení, přičemž každý krok mohl zahrnovat různé alternativní postupy. Nový stavební zákon však přináší významné zjednodušení a sjednocení celého procesu, což usnadňuje a urychluje schvalování stavebních projektů.

Nový stavební zákon: Jaké změny přináší?

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který vstoupil v plnou platnost od 1. července 2024, přináší zásadní změny v oblasti stavebních projektů v České republice. Místo dosavadního rozdělení na běžné a složité projekty, tento nový zákon zavádí čtyři nové kategorie: drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní stavby. Jedním z klíčových faktorů při určování kategorie stavby bude její vliv na životní prostředí.

Další významnou novinkou je zjednodušení administrativních procesů. Zákon ruší tradiční dvoustupňový systém, který se skládal z umístění stavby (územního rozhodnutí) a jejího stavebního povolení. Namísto toho zavádí jedno komplexní řízení, ve kterém se stavba umístí a zároveň povolí, což má za cíl zrychlit a zjednodušit celý proces stavebních povolení.

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb dělí stavby takto:

drobné,
jednoduché,
vyhrazené,
ostatní.

Co jsou drobné stavby?

Podle nového stavebního zákona se drobnými stavbami rozumí stavby, které jsou menšího rozsahu a mají omezený vliv na okolí. Pro většinu drobných staveb je nyní povolená plocha až 40 m², což je výrazná změna oproti předchozímu limitu 25 m².

Drobné stavby zahrnují konstrukce s maximální zastavěnou plochou 40 m², výškou do 5 metrů, a mohou mít maximálně jedno nadzemní podlaží a sklep do hloubky 3 metry. Mezi ně patří zahradní domky, ale také pergoly, altány, kůlny, přístřešky na auto, skleníky, bazény s odpovídajícími rozměry a další podobné stavby. Tyto drobné stavby lze umístit na pozemky u rodinných domů, pozemky pro rodinnou rekreaci, nebo v zahrádkářských koloniích a osadách.

Pro drobné stavby (do 40 m² zastavěné plochy) není třeba žádat o stavební povolení ani kolaudaci. Pokud plánujete přístavbu terasy nebo verandy, která nezasahuje do nosných konstrukcí, nemění vzhled nebo způsob využívání stavby a stavba není kulturní památkou, můžete se také obejít bez stavebního povolení.

Naopak, pokud plánujete změny u větších staveb nebo pokud stavební úpravy překročí stanovené limity, budete muset projít odpovídajícím stavebním povolovacím procesem.

Co všechno zahrnuje kategorie drobných staveb podle nového stavebního zákona, najdete v příloze č. 1

Mezi tyto drobné stavby například patří:

stavby do 40 m2 zastavěné plochy, do 5 m výšky s maximálně jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, nacházející se na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, související s bydlením či rodinnou rekreací, umístěné nejméně 2 m od hranic pozemků, přičemž musí být zachována plocha schopná vsakovat dešťovou vodu o rozloze nejméně 50 % z celkové rozlohy pozemku, rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
skleníky do 40 m2 zastavěné plochy, do 5 m výšky a bez podsklepení, na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku,
bazény do 40 m2 zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku,
stavby, včetně základové konstrukce, do 55 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako plochy rekreace, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku,
opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
dočasné stavby bez podsklepení nebo zařízení, která slouží ke kulturním, společenským nebo sportovním účelům, přenosná prodejní zařízení nebo stánky, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů,
sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovité věci,
stání pro obytné automobily a obytné přívěsy,
a další.

Pozor, drobné stavby naopak nezahrnují objekty jako jsou stavby pro bydlení, stavby pro rodinnou rekreaci s výjimkou stavby uvedené v odstavci 1 písmeno. a) bodu 4. obytné budovy, garáže, či projekty vyžadující posouzení vlivů na životní prostředí.

Co jsou jednoduché stavby?

Jednoduché stavby jsou v novém stavebním zákoně definovány v příloze č. 2 a zahrnují tyto příklady, které se dotýkají běžného života:

stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží,
podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury,
stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
opěrné zdi nebo oplocení, pokud nejde o drobnou stavbu,
výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, pokud nejde o drobnou stavbu,
a další.

Podle § 171 nového stavebního zákona musí jednoduché stavby získat stavební povolení od stavebního úřadu. Toto povolení může být vydáno buď v běžném řízení podle § 182–200, nebo v zrychleném řízení, které se řídí § 212.

Co jsou vyhrazené stavby?

Vyhrazené stavby jsou speciální typy projektů, se kterými se běžní občané obvykle nesetkávají, ale které jsou důležité v rámci plánování. Podle přílohy č. 3 nového stavebního zákona sem patří například dálnice, železnice, civilní letiště a podobně.

Co jsou ostatní stavby?

Ostatní stavby zahrnují všechny objekty, které nelze zařadit do specifických kategorií. Jsou to především veřejné budovy, jako jsou školy, nemocnice, obchodní centra, služby a podobně.

Drobné stavby aneb kdy není třeba stavební povolení

Podle aktualizovaného zákona, drobné stavby, jako jsou skleníky, bazény nebo zahradní domky, se už neřídí přísnými pravidly jako dříve. Nově definované „drobné stavby“ zahrnují i některé další konstrukce uvedené v příloze č. 1 zákona. To znamená, že pokud vaše plánované dílo splňuje kritéria drobné stavby, nebudete potřebovat povolení záměru ani kolaudaci.

Jaké stavby podléhají povolovacímu procesu?

Na druhé straně, pokud plánujete změny u větších staveb nebo pokud stavební úpravy překročí zákonem stanovené limity (např. výška, plocha), budete muset projít standardním povolovacím procesem.

U jednoduchých staveb, které podléhají zahájení řízení, jsou stanoveny pevné lhůty pro vydání rozhodnutí na 30 dní od zahájení řízení. U všech ostatních případů je lhůta prodloužena na 60 dní od data zahájení řízení.